o závodech

30.06.2007 - Daniel Janko

Slovo vítězství lze vztáhnout na mnohé ... zdaleka to nemusí být jen výhra ve sportovních kláních.

 

"Vyhrát" lze nad zlozvykem, nad učením, nad nemocí, nad soupeři, nad sebou, jinými slovy něco dokázat buď jiným a nebo sobě. Pro vítězství je celkem vždy třeba něco obětovat, něco podniknout, nějak se i na to připravovat. Někdy to vítězství je otázkou pár dní "tréninku" někdy jsou to roky dřiny potu a to "vítězství" rozpoznají a ocení jen zasvěcení - prostě na první pohled není vidět.

 

Rád bych popsal jedno z vítězství které na první pohled nejsou vidět ale v kruhu zasvěcených jsou vysoko hodnocena a možná i nad opravdovou medailí z OH. Je to příběh jednoho mladého chlapce. (budu psát jeho slovy)

 

Jmenuji se Filip dneska je mi 9,5 let. Cítím se fajn mám radost ze života a momentálně mám super radost nebo jsou prázdniny :-)a vysvědčení na konci druhé třídy bylo také skvělé - no jen jedna dvojka. Cítím že jsem stejnej jako kluci odefšad skoro jsem již zapomněl že fše bylo i jinak a drobet jsem se vymykal běžným chlapcům mého věku.

 

Od mala vím že kolo tak nějak patří k naší rodině. Jak rodiče tak moje starší ségra tak já jsme měli kola. Postupně co jsme rostli byli větší a větší. První setkání s kolem bylo v sedačce s takou - jo to byli roky... Na kole jsem se naučil jezdit asi ve 4,5 letech-sice na malém kolečku ale už jsem jezdil. Pak druhé kolo a nakonec třetí které mám v současnosti. První dvě jsem dědil, současné kolo bylo již nové a jen pro mě. Pravidelně každý rok jezdíme s rodiči na dovolenku s kolama, jezdíme ve čtyrech po různých vlastech českých. Projezdili jsme tak jižní, střední Moravu a jižní Čechy. Přesto jedna dovolená se lišili od ostatních. Měli jsme jet do Ratíškovic a kola sebou. Ale mě ze záhadných důvodů děsně boleli kolena a a tak nějak celé nohy. začalo mi to nějak v květnu. Nejprve mi mamča na to dávala kostival a když to nepomáhalo tak jsem byl od doktorky doma - prej asi rostu. Nějaké prášky vitamíny a minerály drobet to bylo lepší ale nejhorší byli noci to mě chytlo a bolestí jsem plakal. Ale mastmi se to drobet srazilo. Jelikož jsme měli zaplacenou dovolenku tak vybaveni prášky jsme vyrazili. Dovolenka byla super jen ty nohy...jo a bez kol :-( . Byl jsem stále unavenej a bolelo mě to.. a tak mě hodně často taka nosil na koníkovi. Po příjezdu domů jsme opět zašli k doktorce a ta nás poslala do nemocnice. Dlouhých 14 trvalo než páni doktoři přišli na to co mi vlastně je. To co mi je jsem moc nerozuměl, jen jsem tušil že to asi není moc dobré . Asi ani dnes to přesně nechápu, možná že je to tak i dobře. Doktoři tenkrát řekli rodičům že mám leukémii.

 

Pak následoval odjezd do Brna do nemocnice. Tam jsem měl "domov" zhruba 3/4 roku v nemocnici s mamčou (taka se ségrou za námi jezdili jak to šlo) Celá léčba trvala 2 roky. Během celé doby do mě rvali kdejaké svinstvo hubl jsem, tloustl jsem, zvracel jsem, píchali do mě, kapali do mě, operovali mě, plešael jsem, hromady prášků baštil, prostě fšechno to co kluci normálně v mém věku nedělají.

 

Po skončení léčby jsem byl slabej jako moucha :-( a nejen to zadejchal jsem se skoro při každé činnosti. Nesmím na slunce (léto nenávidím :-( )jíst taky fšechno nemůžu a ještě něco baštím aby mi prej bylo lépe. Mamča má o mě děsnej strach a tak mi ze začátku nic nepovolila . Taka by rád se mnou někam opět na kolo vyrazil. Když se nám to povedlo ujel jsem děsně málo a sebemenší kopeček byl pro mě neřešitelnej, ještě že mě v té době taka za rameno "vzal do háku" :-) Rok po skončení léčby jsem byl v Rokycanech na závodě dětí jako předjezdec [url=www.bikebase.cz/article.php?ARTICLEID=845]Velké ceny Borgers[/url]. Stále mi to nejelo :-( porazil jsem jen dva malé kloučky mnohem mladší. Zjara letos jsem byl přihlášenej na dětskou část seriálu jednoho závodu Kolo pro život ale onemocněl jsem :-( a tak mi zbyl jen suvenýr v podobě flašky. Na závěr školního roku jsem se zúčastnil za svou školu (4 školy) v mém věku školní olympiády. A dařilo se mi - vyhrál jsem v běhu na 100m, ve skoku do dálky, druhej jsem byl na 40m, a s klukama vyhrál turnaj ve fotbale.

 

Další závodem pro mě měl být [url=www.bikebase.cz/article.php?ARTICLEID=1639]závod dětí[/url] u nás na Lopatárně před Giant ligou. Povedlo se byl jsem zdravej sluníčko nesvítilo moc. Prostě počasí pro mě. Na start v mé věkové kategorii se postavili jen 4 kluci. Celá rodina tam byla se mnou a drželi mi palce. Před startem jsem cítil že vyhraji :-) Závod se ještě v prvním kole zdál skoro pod kontrolou, jeli jsme za sebou tři, já sice jako třetí, ale držel jsem se. Druhé kolo již bylo nad mé síly, roztrhalo se to a já dojel jako třetí. Sice jsem byl trošku zklamanej, ale hned mé zklamání se trochu rozptýlilo když mi taka řekl, že budu stát na bedně. A tak s hrdostí jsem vystoupal na tu "bednu" na kterou stoupají ti nejlepší.

 

Vyhrál jsem ..... cítím se jako vítěz ... a jsem nedosáhl na ten nejvyšší stupínek přesto se cítím jako [b]V͍ěZ[/b]. Jsem zdravej a mohu s klukama hrát fotbal, s takou jezdit na kole, chodit do školy. Díky fšem za to ....

 

[url=www.krtek-nf.cz/]Nadace Krtek[/url]
[url=www.ivelo.cz/detska-onkologie-krtek/]Náramky[/url]
[url=www.bumbarisparis.org/]skvělá čepka[/url]
[url=www.detskaonkologie.cz/]můj přechodný domov[/url]

 


foto/thumb/0000031663.jpg
v nemocnici
foto/thumb/0000031664.jpg
předstartovní nervozita
foto/thumb/0000031665.jpg
foto/thumb/0000031666.jpg
velké soustředění
foto/thumb/0000031667.jpg
foto/thumb/0000031668.jpg
Hlavně ten start nepokazit...
foto/thumb/0000031669.jpg
ten úchop jsem okoukal v TV :-)
foto/thumb/0000031670.jpg
dokázal jsem to ...
foto/thumb/0000031671.jpg
mé školní sportovní úspěchy
 
images/palec_nahoru.gif12345images/palec_dolu.gif
images/ga_level.png 1.89   images/ga_count.png 19