o závodech

25.07.2007 - Aleš Gregor

Koho zajímá pár vět o tomhle legendárním závodě, několik pikantností z podpokličky, pár slov o tom, jak jsme zachlastali s Garym (jo s Fisherem) a jak jsme se nedostali z pout Pakli klanu a něco o tom, jak se dá tenhle závod užít či protrpět, tak ten je tady správně.

 

[hr]

 

[b]Výborný reporty ze Salzkammergutu nejen z tratí co napsali po závodě lidi na Bikebasi:[/b]

 

Luxusoidní držkotrhačskej popis z trati 25km od [b]Kristýny Marečkový[/b]
[clanek=1714]

 

Dva taktéž velmi vtipné kousky z 53 km od účastníků celý série
MarathonMan-Europe [b]Lucky[/b] a [b]Tomáše Pouchových[/b]... mimochodem Lucku jsem ještě neviděl bez Startky
[clanek=1702]
[clanek=1695]

 

Pak tu máme příběh, který bere dech, od kazacha, nezmara a výbornýho typa [b]Romana Palíka[/b], kterej si prásknul dospělý dvoukilo - slovy 209 km!
[clanek=1701]

 

Závěrem přihodim odkaz na dvě regulerní profireportáže a jeden rozhovor od cyklonadšence, překladatele, reportéra a dobrýho člověka [b]Martina Bali-Jenčíka.[/b]
[clanek=1697]
[clanek=1716]
Mega pecka [clanek=1734]

 

Všechny články a reporty z bikebase.cz, i co se minulých ročníků týká, jsou na [url=salzkammergut.bikebase.cz]salzkammergut.bikebase.cz[/url]. Mimochodem, kdokoliv si může podobný stránky závodu u nás na serveru zadarmo založit.
Stránky závodu s plným překladem do češtiny jsou [url=www.trophy.at]www.trophy.at[/url].

 

[hr]

 

[b]Ze zákulisí aneb přípravy a něco kolem toho MEGA pozdvižení v Bad Goisenu.[/b]
Abyste si nemysleli, že si to cucám z prstu, tak tyhle informace jsem v průběhu roku posbíral z několika zdrojů. Prvním je Radek Patrák a lidi kolem něj. Radek je pořadatel Malevil Cupu, kterej patří se Salzkammerem do jednoho seriálu MarathonMan-Europe. S Radkem trávim víc než jen pár chvil v průběhu celýho roku. Děláme a ladíme spolu věci okolo grafiky co se Malevil Cupu týče. Dalším zdrojem je člověk, kterej toho ví o tomhle závodě víc než samotnej hlavní organizátor Martin Huber, protože veškerý dění před, během a po závodě překládal, nejen do češtiny, ale fungoval i v místě závodu jako překladatel pro pořadatele z němčiny do češtiny, angličtiny a naopak. Ano mluvím o Martinovi Bali-Jenčíkovi. Jen tak pro pořádek Bali-Jenčík je příjmení, není to přezdívka. Tenhle týpek se k týhle robotě nedostal úplně náhodou. Pravidelně publikoval články nejen na bikebase.cz, tam si ho všimnul Radek Patrák, kterej se na něj nejdřív poptal a pak ho hned využil pro pár vlastních překladů Malevilskýho psaní a pak už bylo jen otázkou času, kdy schopnýho redaktora naklonovanýho dobrym překladatelem a šmrnclýho začínajícím fotografem odchytí nějakej zvučnej závod.... A tak to bylo.

 

Salzkammergut MTB Trophy není z hlediska pořádání a především financí závod, jak to známe z Česka. U nás někdo vymyslí závod, udělá pár ročníků jen tak pro kámoše, kolikrát s prodělkem, pak sežene sponzora, kterej sotva pokreje náklady a když je šikovnej a pár let si piplá to svoje miminko hlavně ve svým volnym čase, tak z toho vyjde tak akorát, že mu zbyde na klubový dresy, nějakou tu dovolenou nebo chlastačku pro pořadatele a když je drobet drsnější tak i nějaký ty ceny z tomboly.
Salzkammer je na tom pánové jinak a doufám, že to vod těch Rakušáků co nejdřív pochytíme.
Salzkammergut je v první řadě turistická oblast, mikroregion, kterou jako velkou část Rakouska živí turistický ruch. Pro zviditelnění oblasti vzniknul tento závod, který od základu pohání a iniciuje Turistický svaz mikroregionu Inneres Salzkammergut. Hlavní osobou, která se stará během roku nejen o závod, ale i o propagaci celýho regionu je Martin Huber, kterej je placenej Turistickým svazem. Má tedy celý rok na to, aby závod šikovně napasoval do zájmů regionu, aby ho v rámci jeho dotované propagace odprezentoval, aby našel sponzory a aby připravil vše potřebné. Za jedny prachy z dotací odvede dva propagační projekty, který sloužej ve finále k tomu, aby do Solný komory (Salzkammergut) přijelo co nejvíc lidí.
Takže zájmem všech je aby závod byl, aby byl velikej a aby mu nic nebránilo.
Nicméně tenhle závod se nedělá pro to, aby vydělal peníze, ale pro to, aby byl dobře udělanej a peníze se mohly pohodlně vydělávat jinde. Hlavní pořadatel nemusí mít depku, že když bude hnusně, tak na tom provaří kalhoty. Má stálej příjem obrazně řečeno od lidí, kteří na tom závodě nejvíc profitují...

 

[b]Atmosféra o závodě.[/b]
V návaznosti na financování a pojetí podniku se vysvětluje i neskutečně přátelská atmosféra během závodu a povzbuzování lidí kolem trati. Myslim, že nejde ani tak o to, že lidi v Rakousku a lidi u nás jsou jiný. Podle mě jsou stejný, ale jde tady opět o pojetí celýho závodu. Většina tamních obyvatel má vlastní penzion, nebo alespoň nějakej ten Zimmer frei (pokoj volný alias ubytování). Ten závod jim přivede nový klienty a ti, když budou spokojený, je doporučej svejm známejm. Takže je pro ně životně důležitý, aby byli závodníci spokojení a to nejen s ubytováním, ale i na trati během závodu. Těžko říct, jestli by tam celej den stáli, kdyby z toho neměl nikdo ani vorla...
A to je jak to je a možná že se pekelně mejlim, tenhle odstavec zakončim tim, že nic podobnýho nádherný atmosféře na Salzkammergutu jsem ještě nezažil. Jel jsem v druhý polovině startovního pole 110 km minimálně tři hodiny za vítězem a když jsem projížděl, tak na zahrádkách a před domama vstávali děti, rodiče, dědci a babičky a volali „BRAVOOO“ a jiný německý pokřiky. Asi tři kiláky před cílem udržovali malý kluci skokánek ze dřeva a naváděli na něj závodníky – první, co mě napadlo z Čech, bylo, že to je udělaný jako past na debily nebo že v tom dřevě jsou hřebíky, prostě nebezpečí, ale pak jsem neodolal a když sem na něj najel a skočil tak se zvedl plnej stůl opodál sedících rodičů a mohutně aplaudovali. Ten aplaus jsem slyšel opakovaně, pokaždý když na to někdo najel, ještě hodně dlouho. V každym městečku špalíry lidí, v těžkejch úsecích všude lidi, četli jméno z čísla a řvali ho z plnejch plic, jako bych jel první, jako bych jel Tour de France... Fakt nádhera.

 

[b]Atmosféra po závodě.[/b]
U nás je povětšinou zažitý, že po závodě dom, maximálně na vyhlášení a když neni vyhlášení hodinu po dojezdu prvního tak průser a plný fóra drsnejch borců, který se za svoje startovný dožadujou svýho komfortu...
V Solný komoře je to jinak – vyhlášení ve 20.00 a nabušená tombola ve 22:00 a lidí doslova tři prdele... hlava na hlavě, není vidět ani na stupně vítězů, řev, tleskot jásot, bomba, pecky.
Taková show, kterou rozjelo při vyhlašování vítězů trio pánů moderátorů, se dá snadno přirovnat ke kotli při koncertu Stounů. Německy neumim, snad jen dý kurve + to co psal myslim Roman Palík ve svým článku. Ale když začli moderátoři hecovat publikum na příchod dalšího vyhlašovanýho typa, když stupňovali napětí, když se navzájem dokonale doplňovali a vyhecovali publikum na maximum, tak mi běhal mráz po zádech a následující mohutnej potlesk, pískání a řev publika, byl asi tou největší odměnou pro ty, co šli na stupně vítězů a jistě nejednomu ukápla slza...

 

[b]Zázemí aneb končim s vážnym tématem a zase k tomu chlastu.[/b]
Matika je prej kásná a i když sem toho na hodinách moc nepobral, tak výsledek rovnice mi byl dopředu jasnej: (Paklík+Roura+Koláč)*(2 sudy piva+tvrdej)*celej den hnusně=nasračky. Mno a tak to i bylo. Ze středy na čtvrtek se šlo spát v 5, další den ve 4, až pak začlo docházet pivo, bo ho Paklík rozdával na hlavní třídě, tak sem to trošku flákal a chodil spát dřív, tvrdý jádro ale moc nepolevovalo. Z následujícího dění v zázemí vyberu jen pár věcí, co stojej za zaznamenání.
Ve čtvrtek ráno kolem třetí hodiny vlezl Roura do svýho stanu a se slovy „Dneska jsem ještě netroubil“ vytáhnul trumpetu. Po 3 minutách vostrýho budíkovýho řevu trubky se ozval první stan... Něco ve smyslu, že když toho nenechá, tak mu narve tu trumpetu do prdele... To nám dalo šanci sebrat Rourovi hudební nástroj. Na druhou stranu to Rouru trošku popudilo a začal hledat stan, odkud vyšla výzva. Hlasem drsným a pevným, jak jen může člověk s trojkou na žíle mít, oplácel výzvu ve stylu „Někdo tady má problém? Vadí snad někomu Americká hymna? Kterej stan to byl? Naštěstí ho nemusel hledat, bo se otevřel sám – v tu chvíli sme čekali bitku... Ze stanu se vysoukal borec metr osumdesát a rázným krokem kráčel k našemu sezení. Na stůl postavil flašku domácí slivovice a povídá: „Sem byl trošku hrubej asi, tak promiňte, ste mě prostě vzbudili.“ No sme čuměli jak vopařený, ale na světě se prostě dějou věci.

 

Jen pro zúčastněné přihodim na připomenutí historku o Koláčově stanu. Když první noc došli plechovky (tak kolem 4 hodiny ráno) , tak se někdo zeptal jestli ještě někde není nějaký pivo – ze stanu, kde spal už asi dvě hodiny Koláč, se ozvalo: „Pod stolem“. Všem bylo jasný, že Koláč už dvě hodiny spí, tak vzniknul pojem mluvící stan. Stan toho pak nakecal ještě mraky.

 

[b]Paklistan alias vývařovna u nažranýho prasete.[/b]
Nemůžu nevzpomenout výbornou kuchyni, o kterou se starali Patrákovic, Klingorovic a především mistryně světa a přilehlého vesmíru vařby a pečby Malevilská provijanačka Hanka Janďurová
Představte si, že jedete pod stan, v batohu konzervy a sušený žrádlo a místo toho Vám každej den servírujou na stůl domácí jídla těch nejvybranějších chutí a nechybí ani moučníček....
Namátkou vybírám z jídelníčku Paklistanu:
Masové roládky kuřecí s čerstvým bramborem
Domácí gulášek hovězí s těstovinami
Masové roládky s hříbky a pečivem
Domácí sekaná s čerstvým bramborem
Na mramoru grilované masíčko marinované bez přílohy
Domácí perník
Domácí bublanina s jahodami
Domácí bábovka sypaná cukříkem
Domácí závin jablkový
Domácí vánoční cukroví na uvítanou
A bylo toho víc, než může normální smrtelník sežrat... Bylo toho mraky! Prostě sem přijel tlustej jak prase!

 

[b]Na pivánko s Gary Fisherem? No problem! [/b]
Díky tomu, že Martin Bali-Jenčík byl organizačně zapojenej do závodu, mě napadlo udělat s Garym malej rozhovor – Martin by se mohl zeptat – za to nic nedáme a kdyby to vyšlo, bylo by to terno, prostě zážitek... Tak jsem Martinovi volal a von mi za hodinu volá, že to je domluvený... Ve čtvrtek jsme dostali termín v 18:00 pod hlavnim stanem... Mno jsme tam přesně a čekáme... v 18:15 přijíždí Pamela na svojí pracovní plečce. Je to jedna z nejdůležitějších organizátorek a k tomu má Garyho na starosti. Hledáme Garyho, telefony... jdeme do centra... nic. řikám Martinovi, že to zabalíme. Otázky jsem měl připravený, tak od Garyho zejtra sosnem jen mail a vyřídíme to po netu... V tom se zjevuje mýtická postava a svojí typickou chůzí přichází k nám... Pár zdvořilostních frází a jdeme jen ve třech do Pizzerie. Gary Fisher, Martin Bali-Jenčík a já. Tam kecáme asi hodinu úplně sami se zakladatelem životního stylu MTB – co bych sakra ve svým volnym čase dělal, kdyby jeho nebylo... A překlad toho, na co jsme se Garyho ptali a hlavně co nám odpovídal, už dal Martin sem: [clanek=1734].

 

[b]Shrnutí.[/b]
Něco tak velkolepého jsem ještě nezažil... nezměnil to ani fakt, že vzhledem k mejm najetejm kilometrům, jsem tra spíš problouznil, než projel, ze sjezdů jsem spíš padal, než letěl a do kopců jsem spíš tlačil než švihal.
Přesto si ze závodů na Solný komoře v paměti nadosmrti uchovám výhled na zasněženej vrchol Dachsteinu, vytesaný průjezd Věčnou stěnou, ohromný, nádherný a čistý jezera, velikánský vodopády mezi skalama, nekonečný stoupání, fantastický fandění, magický vyhlašování a plnou igelitku žrádla na prezenci.

 

A závěrem Photo Galerka :)


foto/thumb/0000033887.jpg
nakládka u Martina v Boleslavi
foto/thumb/0000033888.jpg
Domácí bublaninka s jahodovou polevou - no to ste nežrali
foto/thumb/0000033889.jpg
Roura spící - čtvrtek ráno
foto/thumb/0000033890.jpg
Lauer, Hardy a jejich kámošové v Bad Goisern
foto/thumb/0000033891.jpg
Náměstí Bad Goisern
foto/thumb/0000033892.jpg
Radnice v Bad Goisern - Nalevo místostarosta Jabloného v Podj. kterej tam přijel navzovat družbu a přitom si střihnul 25km.
foto/thumb/0000033893.jpg
Kašna pod hlavním stanem u Startu - ještě tu je prázdno, jen Paklíci zevlují
foto/thumb/0000033894.jpg
Pozvánka mítního baru na Bike Party po ofikl vyhlášení - v tomhle baru se i rozdávali těstoviny zadarmo - každej den dokud nedošli
foto/thumb/0000033895.jpg
Info centrum, který ma celý trophy na krku
foto/thumb/0000033896.jpg
V I-čku je i sprcha a přebalovací pult
foto/thumb/0000033897.jpg
V íčku je i net :)
foto/thumb/0000033898.jpg
Domácí vánoční cukroví v červnu? Přijela Hanka, konec hubnutí, počátek tloustnutí.
foto/thumb/0000033899.jpg
Celým městem protýká regulovaný kanál, ve kterym je spousta pstruhů, okounů a jinejch rybiček
foto/thumb/0000033900.jpg
Koláč vyjímečně na jinym nádru
foto/thumb/0000033901.jpg
Taxíky vozej borce na kopce a voni si to jen sjížděj - pohoda
foto/thumb/0000033902.jpg
Teráska nad kanálem :) Pohodička
foto/thumb/0000033903.jpg
Věčná stěna pohledem z Bad Goisern
foto/thumb/0000033904.jpg
Korďas (pořadatel Malevilu) cvičí odpal...
foto/thumb/0000033905.jpg
Omladina Pakli a Klingorovic family při rozdělování žrádla
foto/thumb/0000033906.jpg
Tomáš Patrák - kuli tomu vzniknul celej Malevil
foto/thumb/0000033907.jpg
Roura s místostarostou rozebíraj kemp
foto/thumb/0000033908.jpg
Radek Patrák jako ryba ve vodě
foto/thumb/0000033909.jpg
Martin jde překládat Garyho
foto/thumb/0000033910.jpg
DJ Roura oznamuje oficiální zahájení pivních slavností
foto/thumb/0000033911.jpg
Ceník Bike kempu
foto/thumb/0000033912.jpg
Martin s Gary Fisherem - odcházíme na pokec do picérie
foto/thumb/0000033913.jpg
No je to přesvícený, ale musim to sem dát... sedim vedle Garyho a čekáme na první škopek
foto/thumb/0000033914.jpg
Gery nikdy neodmítne podpis a úsměv - je to borec
foto/thumb/0000033915.jpg
Garyho čapka
foto/thumb/0000033916.jpg
Při odchodu. Nalevo Pamela, organizátorka, pak Gary, napravo Martin BJ - ostatní jsou z týmu, kterej dělall přímej přenos závodu
foto/thumb/0000033917.jpg
Lehká konfrontace velikostí...
foto/thumb/0000033918.jpg
Po příchodu do tábora a pln nových zážitků s Garym jsme vyrazili to kouzelné místo, kde Gary seděl, ukázat i ostatním...
foto/thumb/0000033919.jpg
Roura dokonale imituje Garyho
foto/thumb/0000033920.jpg
Paklík
foto/thumb/0000033921.jpg
Koláč - stavte se v jeho hospodě na nádraží v Jablonnym - nebudete litovat
foto/thumb/0000033922.jpg
foto/thumb/0000033923.jpg
V baru něco po půlnoci rozjíždíme třetí kolo...
foto/thumb/0000033924.jpg
Paklíkovo zátiší..
foto/thumb/0000033925.jpg
Koláčovo zátiší
foto/thumb/0000033926.jpg
DJ Roura
foto/thumb/0000033927.jpg
Klingorovic velitel a já
foto/thumb/0000033928.jpg
Radka to zmohlo... pivo za 3,5 je i na takovýho borce moc a radši usnul
foto/thumb/0000033929.jpg
Objed v pátek... žranice jak svině
foto/thumb/0000033930.jpg
Roládky, sekaná, řízky - výborný brambory polité čerstvým máslem... nádhera
foto/thumb/0000033931.jpg
Odchod na družbu... Nesliboval nic povzbudivýho
foto/thumb/0000033932.jpg
Ivča Patraková
foto/thumb/0000033933.jpg
foto/thumb/0000033934.jpg
foto/thumb/0000033935.jpg
foto/thumb/0000033936.jpg
foto/thumb/0000033937.jpg
foto/thumb/0000033938.jpg
foto/thumb/0000033939.jpg
foto/thumb/0000033940.jpg
foto/thumb/0000033941.jpg
foto/thumb/0000033942.jpg
foto/thumb/0000033943.jpg
foto/thumb/0000033945.jpg
foto/thumb/0000033946.jpg
foto/thumb/0000033947.jpg
foto/thumb/0000033948.jpg
foto/thumb/0000033949.jpg
foto/thumb/0000033950.jpg
foto/thumb/0000033951.jpg
foto/thumb/0000033952.jpg
foto/thumb/0000033953.jpg
foto/thumb/0000033954.jpg
foto/thumb/0000033955.jpg
foto/thumb/0000033956.jpg
foto/thumb/0000033957.jpg
foto/thumb/0000033958.jpg
foto/thumb/0000033959.jpg
foto/thumb/0000033960.jpg
foto/thumb/0000033961.jpg
foto/thumb/0000033962.jpg
foto/thumb/0000033963.jpg
foto/thumb/0000033964.jpg
foto/thumb/0000033965.jpg
foto/thumb/0000033966.jpg
foto/thumb/0000033967.jpg
foto/thumb/0000033968.jpg
foto/thumb/0000033969.jpg
foto/thumb/0000033970.jpg
foto/thumb/0000033971.jpg
foto/thumb/0000033972.jpg
foto/thumb/0000033973.jpg
foto/thumb/0000033974.jpg
foto/thumb/0000033975.jpg
foto/thumb/0000033976.jpg
foto/thumb/0000033977.jpg
foto/thumb/0000033978.jpg
foto/thumb/0000033979.jpg
foto/thumb/0000033980.jpg
foto/thumb/0000033981.jpg
foto/thumb/0000033982.jpg
foto/thumb/0000033983.jpg
foto/thumb/0000033984.jpg
foto/thumb/0000033985.jpg
foto/thumb/0000033986.jpg
foto/thumb/0000033987.jpg
foto/thumb/0000033988.jpg
foto/thumb/0000033989.jpg
foto/thumb/0000033990.jpg
foto/thumb/0000033991.jpg
foto/thumb/0000033992.jpg
foto/thumb/0000033993.jpg
foto/thumb/0000033994.jpg
foto/thumb/0000033995.jpg
foto/thumb/0000033996.jpg
foto/thumb/0000033997.jpg
foto/thumb/0000034033.jpg
foto/thumb/0000034034.jpg
foto/thumb/0000034035.jpg
foto/thumb/0000034036.jpg
foto/thumb/0000034037.jpg
foto/thumb/0000034038.jpg
foto/thumb/0000034039.jpg
foto/thumb/0000034040.jpg
foto/thumb/0000034041.jpg
foto/thumb/0000034042.jpg
foto/thumb/0000034043.jpg
foto/thumb/0000034044.jpg
foto/thumb/0000034045.jpg
foto/thumb/0000034046.jpg
foto/thumb/0000034047.jpg
foto/thumb/0000034048.jpg
foto/thumb/0000034049.jpg
foto/thumb/0000034050.jpg
foto/thumb/0000034051.jpg
foto/thumb/0000034052.jpg
foto/thumb/0000034053.jpg
foto/thumb/0000034054.jpg
foto/thumb/0000034055.jpg
foto/thumb/0000034056.jpg
foto/thumb/0000034057.jpg
foto/thumb/0000034058.jpg
foto/thumb/0000034059.jpg
foto/thumb/0000034060.jpg
foto/thumb/0000034061.jpg
foto/thumb/0000034062.jpg
foto/thumb/0000034063.jpg
foto/thumb/0000034064.jpg
foto/thumb/0000034065.jpg
foto/thumb/0000034066.jpg
foto/thumb/0000034067.jpg
foto/thumb/0000034068.jpg
foto/thumb/0000034069.jpg
foto/thumb/0000034070.jpg
foto/thumb/0000034071.jpg
foto/thumb/0000034072.jpg
foto/thumb/0000034073.jpg
foto/thumb/0000034074.jpg
foto/thumb/0000034075.jpg
foto/thumb/0000034076.jpg
foto/thumb/0000034077.jpg
foto/thumb/0000034078.jpg
foto/thumb/0000034079.jpg
foto/thumb/0000034080.jpg
foto/thumb/0000034081.jpg
foto/thumb/0000034082.jpg
foto/thumb/0000034083.jpg
foto/thumb/0000034084.jpg
foto/thumb/0000034085.jpg
foto/thumb/0000034086.jpg
foto/thumb/0000034087.jpg
 
images/palec_nahoru.gif12345images/palec_dolu.gif
images/ga_level.png 2.56   images/ga_count.png 93

Salzkammergut – kdo dá víc?

TitulekAutorDatum








© Bikebase.cz 2007 – Bikebase systém pro prezentaci závodníků a vyhodnocování výsledků s okamžitým zveřejněním na internetu. Právě nás tu je: 0
Autor projektu: Aleš Gregor, graphics: Michal Mach, coder: REDY TUGO images/rss.gif